Martin Tůma

“Yet another personal homepage...”

Blog

Kategorie:

Nové články:

Nové komentáře:

Generálka

Lehko na cvičišti, těžko na bojišti. Nebo tak nějak...

Protože má současná forma je od mého posledního tanečního vystoupení tragická, neb místo pilného tréninku na tradiční podzimní masakr řešim, na jakou nohu mám zrovna kulhat (aplikací Rockyho tréninkové metody známé téže pod názvem "Neznám bolest" jsem nejenom stehno nedostal do běžecky použitelného stavu ale ještě jsem si odrovnal koleno na druhý noze...) je potřeba potrénovat alespoň orientační "skill". Neboť jak praví modifikace mé oblíbené táborové hry pro děti: "Chytrý se orientuje...blbý běhá". A tak sem se nenechal Geem moc dlouho přemlouvat a vyrazil s nim na HICáckou tajemnou výpravu.

Náš zápal pro věc nezmírnil ani mírně chaotický "úvod do děje" ani celkem tristní účast (škoda, tahle akce určitě má potenciál) a tak jsme po krátkém zhodnocení situace navrhli jednoduchý, ale o to geniálnější ;-), plán - Vyrazit směr Jílové do první lokace, tu za 4 hodinky oběhnout, vrátit se do Prahy a posledním autobusem v 00:35 vyrazit ze Smícháče na Brdy. Zde se pak podle situace pokusit ještě zdolat nějakej ten místní "vrchol". Přespat, ráno Brdy "dorazit" a hurá do třetí oblasti pro poklad.

Bohužel, jak už říkával Goethův Mefistofeles - Šedá je teorie, stejně zelený všechny lesy okolo Jílového. Nebo tak nějak. Ale vše hezky popořádku. I jak řekli, tak udělali. V Radlíku ba i na první soutěžní kótě - Lipovém vrchu - jsme byli přesně podle plánu. Že dál už to taková sranda nebude ukázal hned pokus o dobytí dalšího vrcholu - Spáleniště. Turistická "padesátka" věru není ideální mapou pro noční orientaci v tamnějších hvozdech, navíc, a to vám tvrdím jako někdo, kdo loni celý semestr spokojeně používal v Berlíně mapu z roku 88, když je notabene 15 let stará. Při prvním pokusu o "dohledávku" jsme nejenom nebyli úspěšní, ale Geovi se navíc podařil obrat o 180°, za který by se nemusel stydět ani Shaun White. Ani to nás ale nevyvedlo z míry, zkušeně jsem vyndal buzolu a na podruhý jako Pája jsme se již radovali z úspěchu.

Následoval rychlý přesun na Holý vrch, při kterém jsme poprvé (a jak se později ukázalo tak i naposled) potkali nějaký ze soupeřících týmů, konkrétně dívčí duo Eliška&Petra. Opojeni pocitem, s jakym přehledem jsme kontrolní bod našli zatímco děvčata ještě někde bloudí po lese jsme se pak vydali směr Chotouňský dvůr. Nebo jsme si to alespoň mysleli. Postup byl jasný - minout odbočku v pravo a dorazit na silnici. A jak naplánovali, tak provedli. Jenomže tady něco nesedělo - silnice na kterou jsme měli dorazit neměla mít žádný "esíčko" a hlavně jsme na ní měli narazit ze severu a ne z jihu... A protože teorii "severní pól" (a na sever... a na jih!) jsme hned zamítli, bylo jasný, že jsme v prdeli. Nebo tam někde.

Tohle nám už nášim plánem trochu otřáslo, nicméně žito do kterého by se dala hodit flinta bylo už dávno sklizeno a tak jsme se s odhodláním od nynějška každej postup kontrolovat dvakrát vydali nejkratší cestou dál. Že naše mapa skutečně moc "nesedí" jsme si potvrdili záhy - asfaltka, po které jsme chvátali k dalšímu vrcholu je najednou přehrazena plotem z ostnatého drátu a vraty s cedulí: "Detašované pracoviště Synthesie a.s, Psáry". A protože to není plot jen tak ledajaký ale hned trojtý, rozhodneme se ho radši obejít než přelézt. Celou dlouho cestu podél něj pak řešíme, zda-li je prostřední plot pod elektrickým proudem, k důkazu sporem, v tomto případě spíše odporem, se ale nikdo z nás bohužel(naštěstí?) nemá a tak tato záhada zůstává nevyřešena.

Ať už je to s plotem tak či onak, nás každopádně procházka kolem něj stojí další drahocený čas a když míjíme (ano míjíme...) další checkpoint, odjíždí náš poslední autobus do Prahy... Navíc v Chotouňi zjišťujem, že kudy jdem sice kontrolujem se zvýšenou pečlivostí, ale ne už tak kam jdeme. Chotouňský dvůr, který jsme si do mapy "logicky" zakreslili do Chotouňe v Chotouňi není a asi tak před půl hodinou jsme procházeli přibližně 200m od něj. Co není v hlavě musí být v nohou a tak si za soustavného kletí dáváme čelem vzad.

Kontrolu na Drnce nacházíme hned, horší už je to s jednou z možných bonusových kontrol na vedlejších Halířích. Po krátkém hledání rozhodujem, že bonusové kontroly jsou na druhém možném místě na opačné straně Jílového a vydáváme se k poslední z "regulérních" kontrol - Boží skále, kde se rozhodujem, že by to pro včerejšek už stačilo. Bohužel hnusnější místo pro přespání aby člověk pohledal a tak zatímco Honzík s Ančou si v Brdech na Babce užívaj romantiky, mi uleháme mezi odpadky v lesíku sloužícím Jílovské mládeži jako poutní místo sexuálně-alkoholové turistiky aby nás ráno vzbudil člen místního Fichtl-gangu tůrováním motoru svého stroje.

Ráno si pak dáváme rozcvičkový výběh na Pepř a U Obrázku, ale zjišťujem, že jsme Dároše přecenili a noční hledání na Halířích naopak podcenili - zkrátka žádne bonusové kontroly se na těchto dvu místech nekonaj... Poměrně rozladěni tak vyrážíme do Jílového na autobus do Prahy a vymýšlíme další, na rozdíl od toho včerejšího přeci jenom trochu střízlivější, plán - 13:10 z Knížecí na Brdy a tam se uvidí. Bohužel ani tentokrát nám není dopřáno náš plán splnit. Autobus z Jílového přijíždí do Prahy s víc než půlhodinovim zdpožděnim a přes veškerou naší snahu, mimo jiné obnášející běh z I.P. Pavlova na Karlák, plánovaný spoj nestíháme. Když na Knížecí vybíháme z metra, vidíme "náš" autobus akorát odjíždět ze zastávky. Zkrátka scéna jak ze špatnýho filmu.

Na Brdy tak odjíždíme o hodinu později. Tamější putování (Skalka, U Červeného kříže, Babka, Strážný vrch) už ale probíhá bez větších potíží a tak zatímco nastupuje soumrak, my sestupujeme dolů do Řevnic na vlak do Prahy se všemi místními "indiciemi". Nakonec tedy přece jenom Happy end, ale jestli letos v Rynolticích předvedem s Maxem podobnej výkon, vidim to minimálně na "tradiční" výlet do BRD. Nebo tak něco...

Komentáře
4.11.2007 20:51
Honzik
Tak vidím, že akce byla pro všechny silně emotivním zážitkem, jen škoda, že bylo tak málo konkurenčních týmu, určitě by nás to motivovalo k větším výkonům:)

Ps. Rád bych uvedl na pravou míru, že
??? = Anča, a o romantice na Brdech rozhodně němůže být řeč:-)
4.11.2007 21:05
tumič
Díky náčelníku za upřesnění. Doplním. A co se týče tý romantiky, uznej, že usínat vedle (budu tedy dělat jako že ti to věřim ;-) pěkný slečny v krásné přírodě je o něčem jinym, než vedle Gea mezi odpadkama ;-)

Jméno:
Web:
Zpráva:
 
Kontrolní kód: Kontrolní kód